Hledá se zlatá střední cesta k legalizaci marihuany (MF Dnes)

Hledá se zlatá střední cesta k legalizaci marihuany - MF Dnes

Mladá fronta DNES | 22.8.2014 | Rubrika: Publicistika | Strana: 12 | autor: Ivana Karásková | Téma: Drogová problematika

Americké státy Colorado a Washington před rokem a půl legalizovaly marihuanu pro rekreační účely. A podobné hlasy sílí i v některých státech Evropy včetně Česka. Počkejme, co to udělá v USA, a pak najděme model mezi zákazem a legalizací, tvrdí naši odborníci.

Britský psychiatr David Nutt má pověst provokatéra. Když porovnával škodlivost nejrůznějších drog, na škále těch s nejzhoubnějšími účinky jmenoval tabák a alkohol, které devastují lidstvo mnohem více než ilegální konopí, jehož škodlivost se prý zveličuje. V roce 2009 kritizoval ministry, že ignorují vědecké poznatky, načež přišel o funkci předsedy poradní komise britské vlády pro drogy.

Tohle se však dávno ví a také v Česku to dokazují přesvědčivá čísla. Podle zdravotnických statistik u nás na následky kouření každoročně umírá na 18 tisíc lidí, na nemoci způsobené alkoholem okolo 3 500 osob, nepočítaje v to úmrtí při nehodách. Největším škůdcům tedy otevíráme dveře dokořán, zatímco ty menší nechceme pustit ani „na dva prstíčky“.

Dva americké státy, Colorado a Washington, se rozhodly jít jinou cestou, letos zlegalizovaly užívání marihuany pro rekreační účely, s kontrolovaným prodejem konopí přišli také v Uruguayi. A minulý měsíc se redakční rada významného amerického listu New York Times vyslovila pro zrušení federální prohibice marihuany v celých Spojených státech, prý nefunguje, stejně jako ta namířená kdysi proti alkoholu. Může se tím Česko inspirovat? Dá se vůbec situace v evropských zemích srovnávat s Amerikou?

U nás se už řadu let různí aktivisté snaží prosadit, aby skončila kriminalizace konopí. Za diferencovaný přístup k tvrdým a měkkým drogám bojují i mnozí odborníci. A také odmítají teorii marihuany jako vstupní drogy.

„Tvrzení, že 70 procent z těch, kdo někdy v životě vyzkouší marihuanu, se stane závislými na užívání tvrdých drog, je stejně zavádějící blud, jako kdyby někdo řekl, že se 70 procent všech lidí, kteří v dospívání onanovali, stane sexuálními pracovníky,“ zhodnotil teorii Josef Radimecký z pražské Kliniky adiktologie.

Popularita konopí klesá

Praha má punc přátelského města, kde se lehké drogy dají sehnat hravě a za pakatel. Speciální web WeBeHigh.org ji dokonce označil za třetí nejlepší marihuanovou destinaci po Barceloně a Londýně. Česko coby vyhlášená zóna „huličů“ ve statistikách kouření marihuany zaujímá první místo v Evropě. To je však jen jedna tvář příběhu, druhá ukazuje, že spotřeba „trávy“ u nás od roku 2008 klesá. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti je intenzivních kuřáků marihuany kolem sto padesáti tisíc, z toho těch každodenních už „jen“ přes dvaadvacet tisíc.

„Těch důvodů, proč to nastalo, bude zřejmě více, jedním je asi tlak proti kouření vůbec. Na vzestupu je naopak využívání marihuany k léčebným účelům, především ze strany důchodců,“ popsal vedoucí střediska Viktor Mravčík.

Ačkoliv zákon umožňující lékařům předepisovat konopí pro léčebné účely platí už více než rok, k pacientům se kvůli těžkopádným procedurám dosud nedostal ani gram.

Důchodci si tak marihuanu shánějí pokoutně na černém trhu, což je pro ně i dostupnější, jelikož konopné léky nebude hradit zdravotní pojišťovna. Nicméně problematiku využití konopí k léčebným účelům nyní pomineme.

„Současný model regulace daný mezinárodními úmluvami je poplatný dávné době, kdy vznikl. Není ideální a potřebuje revizi. Příklady z USA ukazují, že k tomu svět spěje. Je namístě přestat mluvit o válce proti drogám, což automaticky evokuje represi,“ dodává Viktor Mravčík.

Třetí cesta

Domácí experti doporučují experimenty v USA a Uruguayi v první řadě bedlivě sledovat. „Pokládám to za užitečný pokus, ale počkal bych, co to udělá. Až podle zkušeností si pak můžeme říct, zda je to směr, kterým se dá jít. Chtělo by to zřejmě najít třetí cestu, kompromis mezi legalizací a zákazem,“ říká Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Spojené státy byly dlouho lídrem mezi státy, které tvrdě potírají drogy. Některé americké státy však začaly tuto cestu opouštět. „V USA je společnost polarizovaná a drogy démonizované. Mnohde za ně padají také obrovské tresty. V hlavách represivních složek je brát drogy málem horší než někoho zabít nebo znásilnit,“ líčí Jindřich Vobořil, který měl příležitost při návštěvě hlavního města Colorada Denveru sledovat experiment zblízka.

„Není to tak, že by marihuana byla volně dostupná. Mají tam sedm osm obchodů, kde je každá rostlinka načipovaná a prodává se za přesně stanovených okolností. Je tam kamera, lidé nesmějí přijít s kapucí na hlavě s musí se registrovat, aby se neprodávalo třeba mladistvým,“ vysvětluje.

V Uruguayi prodávají drogu jen autorizované lékárny a - jak popsala britská BBC - každý ze zákazníků si může zakoupit maximálně 40 gramů „trávy“ měsíčně.

Promluvme si o „trávě“

Který stát v Evropě má nejblíže k tomu, aby americký příklad následoval? Česká republika je liberálnější než třeba Švédové, Maďaři nebo Řekové, kteří uruguayský krok razantně odmítli. Nejsme však zase tak vstřícní jako třeba Španělé, Nizozemci a Švýcaři.

I u nás však sílí názor, že tvrdá prohibice působí víc škody než užitku. Výhodná je zejména pro mafie a teroristy, kterým přináší značné zisky. Na to poukázali již před třemi lety ve svém otevřeném dopise významní světoví státníci, politici, podnikatelé a umělci (včetně Kofiho Annana, Jimmyho Cartera, Stinga či Richarda Bransona). A také mezinárodní Globální komise pro drogovou politiku ve svém prohlášení „Globální válka proti drogám selhala“.

Debata o legalizaci a dalších modelech regulace marihuany probíhá v Evropě také na fórech Evropské unie a Rady Evropy. Celosvětově vyvrcholí v létě 2016, kdy se v New Yorku uskuteční Valné shromáždění OSN o drogách.

Na úrovni EU na počátku letošního léta vznikla petice pod názvem Weed like to Talk (slovní hříčku lze volně přeložit „Promluvme si o trávě“), kterou iniciovali francouzští studenti. Přejí si rozvolnění prohibičních zákonů, a to pro celou EU.

Signatářem této petice může být každý občan Unie, ale musí se podepsat elektronicky na webu Evropské komise (http://bit.ly/weedtalk). Nejde však o iniciativu za legalizaci marihuany, ale o snahu otevřít diskusi o smysluplnějších, levnějších a bezpečnějších formách regulace.

Kdyby se iniciátorům petice podařilo shromáždit milion podpisů, což není nereálné, musely by téma projednat a odborně zanalyzovat jak Evropská komise, tak Evropský parlament. A shodnout se na společných opatřeních v souladu s cílem petice.

Osvědčila se prohibice?

A jak si stojí Česko? „My nemáme tradici revolucionářství jako Uruguayci a vážou nás mezinárodní úmluvy. Při své velikosti a důležitosti můžeme sotva podniknout nějaký krok izolovaně,“ míní Tomáš Zábranský z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze.

Sám má za to, že čím tvrději je vymáhána drogová prohibice, tím hůř funguje - nejenže neomezí množství drog na trhu, ale ještě s sebou přináší škody na veřejném zdraví i bezpečnostní situaci.

„Snížit dostupnost,trávy‘ pro rekreační užití se s prohibicí nedaří ani v těch asijských státech, kde je za držení jakéhokoliv množství trest smrti. Nejsem zastáncem plošné legalizace marihuany -jsem však pro nějakou formu regulace, která by ochránila děti a mladistvé lépe než dosud,“ dodává mezinárodní expert na závislosti.

Podle něj má ve Spojených státech ještě letos proběhnout dalších pět referend o legalizaci konopí pro rekreační použití. Pokud dopadnou jako v Coloradu a Washingtonu, mohlo by to při váze, jakou Spojené státy mají, dramaticky změnit situaci ve světě.

Odpůrci legalizace se nevzdají

Pokud by se zlegalizovalo a zdanilo konopí i pro rekreační využití, přitekly by do státní pokladny značné peníze z výběru daně. Třeba při spotřebě 15 tun ročně a ceně kolem 200 korun za gram by činil objem trhu ročně tři miliardy korun.

Boom nově vznikajícího byznysu už začíná lákat podnikatele a investory. V USA jsou konopné firmy považovány za jednu z nejlepších investic na současném akciovém trhu. Odpůrci legalizace však nehodlají jen tak ustoupit. Také prohibice marihuany je obrovským byznysem. V USA představují odborové policejní svazy a svazy dozorců ve vězeňském systému výborně organizované zájmové skupiny, které profitují na ilegálním statusu drog. Získávají totiž peníze od federální vlády za penalizaci užívání zakázaných látek. Lobbisty z represivních složek by legalizace také připravila o tučné zisky.

V domácích podmínkách můžeme podobný postoj pozorovat na nedávném problematickém zátahu na growshopy a ve stále ostřejší rétorice ministra vnitra. Vychází totiž z čísel. Podle mluvčí Národní protidrogové centrály Barbory Kudláčkové je 90 procent drogové kriminality spojené s metamfetaminem a konopnými látkami. „Hranice mezi přestupkem a trestným činem za držení drogy určují hodnoty stanovené Nejvyšším soudem,“ podotýká mluvčí.

Po nástupu Milana Chovance do čela Ministerstva vnitra policie letos nasadila na „drogovou kriminalitu“ včetně bagatelních případů o 150 lidí více než loni. Dokonce se objevují informace, že ministr chce v rozporu s oficiální Protidrogovou strategií vlády ČR zavést trestnost držení jakéhokoliv množství jakékoliv drogy.

Marihuana v Česku

Od roku 2008 v Česku spotřeba „trávy“ klesá. Intenzivních kuřáků marihuany u nás žije kolem sto padesáti tisíc, dvaadvacet tisíc z nich užívá tuto drogu každý den. Podle hrubého odhadu se v Česku v roce 2012 spotřebovalo 11,6 tuny marihuany, rok předtím dokonce přes 18 tun. U marihuany je u nás povolené držení malého množství (maximálně do 15 gramů, ale závisí to na soudu), i tak se však jedná o přestupek. Stejně tak, pokud má u sebe člověk cigaretu marihuany s obsahem THC vyšším než 0,3 %. Pokud ji však pošle dokola a sdílí cigaretu s ostatními, jedná se už o trestný čin. Postoje k marihuaně se v rámci Evropy liší. Česko patří mezi liberálnější země, ještě vstřícnější postoj k droze zastávají Španělé, Nizozemci a Švýcaři. Italové stejně jako Česko držení marihuany pro vlastní potřebu nekriminalizují. Tvrdě proti legalizaci jsou Švédsko, Maďarsko nebo Řecko.

O autorovi| Ivana Karásková, redaktorka MF DNES Autorka se věnuje společenským tématům